Druhý ročník festivalu Spiritual Fest 2004 se o víkendu konal v Praze .
Přehlídka přesvědčivě odkryla existenci neznámé, ale překvapivě pestré scény. PRAHA - Letošní ročník festivalu v Nových Butovicích byl rozdělen do dvou bloků, první z nich byl věnován konzervativněji orientovaným pěveckým sborům, druhý poněkud říznějším kapelám. Lze ocenit svižný průběh, díky převážně vokálnímu charakteru žánru příliš nekomplikovaný únavným zvukařským drátováním, a také odvahu značné části zúčastněných držet se původního jazyka písní, tím spíše, že otázka českých verzí je až na výjimky dosti bolestivá.
Pozoruhodná je šíře, kterou uvnitř této zdánlivě úzké hudební kategorie festival pokryl: od přímočarých afrických duchovních zpěvů přes neobyčejně svěží revival, citlivě, leč velice evropsky interpretovaný spirituál (který sám má své kořeny u kultivovanějších černošských sborů), roztomile nabubřelý - kouzlem nechtěného ale velmi stylový gospelový kýč, bravurní a cappela kvarteto až po ostřílené folkové spolky.
Stálice a překvapení
Svým způsobem nejautentičtěji znějícím - a k jádru věci asi také nejvíce směřujícím - momentem byl nikterak překvapivě blok poslance Karáska, který se zde objevil bez doprovodné kapely, jen s kytarou, krátkými předhovory a repertoárem v tom nejlepším slova smyslu neměnným. Na druhé straně zde byly k vidění a slyšení vyslovené novinky: za pozornost stála například boleslavská kapela Disbalance se znamenitě zvládnutým retro soundem přelomu padesátých a šedesátých let, vymezeným uskupeními typu Kingston Tria, The Tarriers, The Rooftop Singers či raných Peter, Paul & Mary. Hlas zpěvačky a vizáž jednoho z kytaristů dovádějí tento nostalgický "revival revivalu" téměř k dokonalosti.
Zcela jednoznačně pak zazářila pětice VocKap, která suverénně překonává papírovost klasicky aranžovaných spirituálů a kolektivně provozuje nejen velmi rafinované vícehlasy, ale dokáže je korunovat ne-li improvizovanými, tak tedy alespoň brilantně nacvičenými pěveckými šprýmy. Tento vokální pětiválec by mohl být ozdobou prakticky jakéhokoliv festivalu, bez ohledu na žánrové zaměření.
Přinesou-li následující ročníky pokaždé alespoň jeden takový objev, stane se novobutovický festival vskutku užitečnou součástí tuzemské hudební scény.
Lidové noviny, 21. 09. 2004, Jan Sobotka |